1. Já k tobě, Pane, zřím
a srdcem zkroušeným o milost lkám.
Po cestách šel jsem zlých,
jak červec můj je hřích;
ty v dlaních skryj mne svých
a spas mne sám.
2. Kdybych lkal v nemoci
od rána do noci bez pokoje,
kdybych šel světa kruh,
svůj chtěl tak splatit dluh,
nemá to za nic Bůh,
vše marné je.
3. Jen Ježíš může dát
svou lásku sám mi znát, zahladit hřích.
Můj Pane, pojď mi vstříc,
já toužím víc a víc
v tvou jasnou hledět líc
tam v nebesích.
4. I když mi smrti mrak
chce navždy zkalit zrak, naději mám.
Vždyť jsi můj Stvořitel,
laskavý Spasitel,
v soužení Těšitel,
vždyť jsi můj Pán.